MASÁŽE

Masáž je bezpochyby nejstarší formou terapie; je to něco, co zvířata i lidé dělají téměř instinktivně, chtějí-li poskytnout útěchu a zmírnit bolest. Význam masáže je obrovský. Masáž ovlivňuje celkový stav organismu, a to jak tělesný, tak duševní.

Kdy dopřát psovi masáž?

Odpověď můžeme v zásadě shrnout do tří skupin, které se mohou vzájemně prolínat a doplňovat.

K první skupině patří situace, kdy chceme psovi dopřát hluboké uvolnění a relaxaci. Jak je již výše psáno, masáž je výborným prostředkem pro pohlazení duše a může napomoci u některých psychických obtíží.

Druhá skupina zahrnuje preventivní ošetření přetížených oblastí psího těla. Každý fyzicky aktivní pes, který je díky svému plemeni či schopnostem předurčen k určitým sportovním, pracovním, loveckým či jiným činnostem, má na svém těle oblasti, kterou jsou touto činností velmi přetížené. U tažných psů jsou např. extrémně namáhány plece, krk, hrudník i hřbet, u sportů typu agility hrudník, přední končetiny, hřbet i pánevní a stehenní oblast. U psa, který vykonává zkoušky obranáře, velice trpí oblast hlavy, krku, plecí, hrudníku a boků. A tak bychom mohli pokračovat dále. Při ignorování této skutečnosti může dojít až k vážným zdravotním problémům. Dobře, ve správnou dobu provedenou, a hlavně pravidelnou masáží lze těmto problémům předejít.

Třetí skupinou je využití masáží při léčbě specifických potíží. Benefitů masáže využíváme ve své práci při léčbě mnoha pohybových obtíží psů. Masáží ovlivňují prokrvení, svalové napětí, kloubní pohyblivost, aj. Nejčastěji ji zařazujeme jako pomocný prostředek ve formě částečné masáže na potřebné problémové partie a kombinujeme ji s dalšími rehabilitačními metodami. Indikací může být široké spektrum ortopedických, neurologických i interních obtíží psa.


MĚKKÉ TECHNIKY

Měkké tkáně (kůže, fascie, svaly) jsou úzce spojeny s pohybovou soustavou a pro svou správnou funkci, musí být pohyblivé a uvolněné. Vlivem nadměrného nebo jednostranného přetížení, úrazů, nemocí nebo nedostatku pohybu dochází v měkkých tkáních k zatuhnutí a „přilepení“ tkání k sobě, čímž vznikají lokální zatvrdliny (myogelózy), stresové i spoušťové body, které vyvolávají v těle bolest a napětí. Funkční porucha měkkých tkání často vede k zacyklovanému kruhu – „bolest – porucha pohybu“.

Měkké techniky se cíleně zaměřují právě na ošetření kůže, podkoží, fascií, svalů a jejich úponů. Slouží také jak k uvolnění svalových spasmů a k odstranění tzv. reflexních, obvykle bolestivých změn ve svalech a okolních strukturách, tak i k celkovému uvolnění. Nelze je zaměňovat s masážními technikami. Měkké techniky ovlivňují struktury hlazením, protažením, řasením nebo tlakem. Měkké techniky jsou pro své účinky pro nás v rehabilitaci zvířat technikou číslo jedna.