Objemnou skupinu našich klientů tvoří ortopedičtí pacienti, které můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin.
První skupinu představují pacienti po chirurgickém zákroku. Tak jako v humánní medicíně vrací fyzioterapie tyto pacienty rychleji do plnohodnotného života. Poskytujeme odbornou pomoc fyzioterapie po těchto zákrocích:
– ruptura předního zkříženého vazu LCC řešená metodou extracapsulární stabilizace, TTA, TPLO, aj.
– chirurgické řešení luxace pately
– chirurgické řešení OCD
– chirurgické řešení dysplazie loketních kloubů
– chirurgické řešení dysplazie kyčelních kloubů – JPS, TPO, aj.
– resekce hlavice femuru
– totální endoprotéza kyčelního kloubu (TEP)
– složité fraktury
– artroskopie kloubů, aj.
Druhou skupinu tvoří pacienti, u kterých se jejich potíže řeší konzervativní (neoperační) cestou a fyzioterapie je pro ně nedílnou a nutnou součástí péče pro zachování funkčního a bezbolestného pohybu. Nejčastěji se jedná o tyto potíže:
– chronická artróza a jiné degenerativní onemocnění kloubů
– spondylóza páteře
– dysplazie kyčelních a loketních kloubů
– instabilita ramenního kloubu po subluxaci ramene, aj.
Dysplazie kyčelních kloubů
DKK je dědičně podmíněný chybný vývoj kyčelních kloubů. Je to onemocnění vývojové, ne vrozené. Na vzniku se podílí faktory vnějšího prostředí a dědičnost. Pro vznik onemocnění je typická laxita kyčelních kloubů (lig. teres) a špatný vývoj stříšky jamky kyčelního kloubu.
Nejčastěji postiženými jsou velká a obří plemena. Díky nestabilitě v kloubu dysplazie rapidně zvyšuje rozvoj artrotických degenerativních změn.
Příznakem onemocnění může být obtížné vstávání, ranní „startovací“ ztuhlost kloubů, subluxace kyčlí při kroku, potíže s chůzí do schodů, obroušené drápy na zadních končetinách, přesun těžiště na hrudní končetiny, „bunny hoping“ – při běhu se pánevní končetiny pohybují „sounožně“, atrofie svalstva pánevních končetin, krepitace v kloubech, agresivní chování kvůli bolesti. Příznaky se zhoršují v zimě a vlhku.
Terapie a léčba dysplazie závisí na věku psa, ve kterém bylo onemocnění zjištěno. Po specializovaném vyšetření u veterinárního lékaře (ortopeda) je možná chirurgická nebo konzervativní léčba. Nejčastější chirurgické řešení zahrnuje operace typu JPS (juvenilní pubická symfyziodeza), TPO (trojitá osteotomie pánve) v mladším věku, kdy ještě není ukončen růst psa nebo resekce hlavice femuru (u menších plemen) či nákladnější TEP (totální endoprotéza) u plemen velkých a obřích ve věku dospělém.
Fyzioterapie je nedílnou součástí managementu péče o psy s dysplazií. Ať již u chirurgického řešení, kdy je vždy nutnou součástí pooperační rekonvalescence, tak u konzervativního (bezoperačního) řešení v dospělém věku, kdy rehabilitace koriguje nerovnováhu kloubních i měkkých struktur psa, a je nutnou a důležitou prevencí pro funkční a bezbolestný pohyb.
Již několik let se na našem pracovišti s pomocí fyzioterapie s úspěchem daří ovlivňovat vývoj dysplazie kyčelních kloubů i v mladším věku před ukončením růstu psa. Tento přístup však vyžaduje absolutní úpravu režimových opatření v domácím prostředí psa a velkou spolupráci a zodpovědnost majitelů po celou dobu terapie.